V dnešní Michalově emochvilce něco prohodím na téma přátelství! Konkrétně mezi pohlavími.
Neboť nic takového prakticky neexistuje. Počet mých kamarádek, které můžu stoprocentně označit za čistě dobré kamarádky, je přesně jedna. (Kde dobrá znamená, že jí plně věřím, můžu jí říct všechno a opít se s ní do němoty bez pozdějších negativních důsledků, ne, že by se to někdy stalo.) Zbytek jsou a) ne tak dobré kamarádky, b) kamarádky, se kterými sdílím pochybnou minulost, c) kamarádky, se kterými sdílím pochybnou přítomnost a d) kombinace b) a c). Nepochybuju, že to je tak u každého, i když by to zřejmě leckteří pojali mnohem méně eufemisticky.
Ergo: až na vzácné výjimky nemůžete být stoprocentní kamarád s někým, s kým můžete mít děti. Což je poměrně nepraktické, protože tím se vyškrtává zhruba polovina populace, ale biologie si holt nevybírá.
Toť Michalova emochvilka!
(Tohle je jako za 15. dubna.)